Teoreticky je vše jasné. Správné zacházení s látkami nebo přípravky nebezpečnými pro zdraví člověka upravuje legislativa a někde také navíc i různé interní předpisy. Bezpečnost práce tu opravdu není prázdným pojmem a jen tak nějakým „úřednickým“ výmyslem. Tady jde skutečně o zdraví.
Zákony, normy, předpisy
Takže – jakými konkrétními zákonnými normami a interními firemními předpisy se mají řídit pracovníci úklidu z hlediska bezpečnosti práce? Podle Roman Lázničky ze společnosti Ecolab Hygiene s.r.o., která je dodavatelem sanitačních programů pro profesionální uživatele, by měla úklidová firma obecně respektovat požadavky zákona o veřejném zdraví (č.258/2000 Sb.) v platném znění a podle oblasti její působnosti například prováděcí vyhlášky č.137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných nebo vyhlášky č.195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Připomíná také požadavky zákona č.350/2011 Sb. o chemických látkách a směsích a také příslušná v ČR platná nařízení a směrnice Evropské unie. Danou problematiku pak může mít firma zapracovánu do řízené dokumentace např. v rámci certifikovaného systému řízení jakosti. „Výčet předpisů není samozřejmě úplný. Je nutné řešit proškolování pracovníků, poskytování osobních ochranných pomůcek, logistiku, skladování nebezpečných chemikálií a nakládání s odpady,“ podotýká Láznička. „Činnost všech právnických a podnikajících fyzických osob, zaměstnávající další osoby, se řídí v oblasti BOZP především zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce v platném znění a dalšími právními úpravami vztahujícími se k dané problematice. Tato legislativa vymezuje povinnosti zaměstnavatelů i zaměstnanců,“ podotýká Jiří Zahradník, vedoucí útvaru služeb frýdeckomístecké firmy VKUS-BUSTAN s.r.o., která je dodavatelem komplexních služeb v oblastech ostrahy majetku a osob a správy a údržby nemovitostí a je certifikována dle normy ČSN OHSAS 18001. Druhou skupinu podle něj tvoří interní předpisy a směrnice společnosti, které řeší oblast BOZP v konkrétních podmínkách. Jde zejména o identifikaci a hodnocení rizik, lékařské prohlídky, poskytování OOPP a prostředků hygieny práce, používání a manipulaci s čisticími prostředky a o objektovou směrnici. Interní směrnice úklidových společností nesmí být v rozporu s platnou legislativou. Musí zohledňovat zejména platný zákoník práce (č.262/2006 Sb.) a související požadavky na ochranu zaměstnanců při práci (např. nařízení vlády č.361/2007 Sb.).
Jak to funguje v praxi
„Nejnebezpečnějším přípravkem, který naši zaměstnanci používají, je hydroxid sodný na čištění odpadů. Je to velice silná žíravina, jejíž aplikace vyžaduje používání speciálních OOPP (rukavice odolné žíravinám, ochranné brýle, gumovou zástěru apod.). Ostatní používané přípravky nevykazují tak závažnou míru rizika poškození zdraví zaměstnanců. K veškerým výrobkům máme bezpečnostní listy, ze kterých jasně vyplývá míra nebezpečnosti, způsob eliminace rizik a postup v případě, že dojde k poranění pracovníka,“ vysvětluje Zahradník. Každý nový zaměstnanec absolvuje vstupní školení BOZP a PO. Každoročně pak mají všichni pracovníci povinnost zúčastnit se školení, po kterém absolvují písemný test. „Kdokoli přichází do styku s chemickými látkami, je proškolen ohledně způsobu používání a nakládání s nimi. K dispozici je rovněž potřebná dokumentace,“ podotýká Zahradník. Veškeré čisticí a dezinfekční prostředky jsou skladovány v uzamčených a označených prostorách s osobní odpovědností pověřeného pracovníka. Každý má svou skladovou kartu a jeho pohyb je evidován. Na pracovištích mají úklidoví pracovníci vyhrazené uzamykatelné prostory pro uložení používaných prostředků.
A co kontrola?
Vedoucí pracovníci firmy kontrolují kvalitu práce a zároveň způsob používání čisticích a dezinfekčních prostředků a především dodržování povinnosti používat přidělené a předepsané OOPP. „Kontroly jsou namátkové, jejich četnost je závislá na složitosti a stanovené míře rizika daného pracoviště. Minimálně je však kontrola provedena jednou měsíčně na všech pracovištích,“ vysvětluje Jiří Zahradník. Za nedodržení pracovního postupu či za provinění proti povinnosti používat OOPP by byl zaměstnanec napomenut a znovu proškolen. Při opakovaném provinění by firma postupovala v souladu se zákoníkem práce a kolektivní smlouvou – s pracovníkem by mohl být okamžitě rozvázán pracovní poměr. „Zatím jsme ale naštěstí podobný případ řešit nemuseli,“ zdůrazňuje Zahradník.
